Přeskočit na obsah
Proč je Blízký východ pro energetiku tak důležitý
Blízký východ patří mezi nejdůležitější energetické regiony světa. Nachází se zde velká část světových zásob plynu a ropy i klíčová infrastruktura pro přepravu zemního plynu – ten se dnes z velké části přepravuje jako zkapalněný plyn (LNG) obřími tankery přes moře.
Mimořádně důležitou roli tak hraje Hormuzský průliv – úzká námořní cesta mezi Íránem a Ománem, kterou běžně prochází přibližně pětina veškerého světového obchodu s ropou a plynem. Představte si ho jako klíčovou křižovatku: když se na ní stane nehoda nebo se zavře, ucpe se provoz všude kolem.
Významným hráčem je také Katar – malá země na poloostrově v Perském zálivu, která patří mezi největší světové vývozce zkapalněného plynu. Část tohoto plynu míří právě do Evropy.
Stačí zprávy o omezení produkce, útocích na energetickou infrastrukturu nebo problémech s přepravou a ceny komodit na burzách reagují téměř okamžitě.
Současné napětí v regionu vedlo k nárůstu ceny plynu z poměrně stabilních 34 EUR v posledních týdnech na současných 55 EUR/MWh.
Jak konflikt ve světě zdražuje plyn na burze – a proč to pocítíme i v Česku
Evropa po omezení ruského plynu ve velké míře přešla na LNG z USA, Kataru a dalších zemí a zároveň zvýšila dovoz potrubního plynu z Norska. Velkoobchodní cena tohoto plynu se pak určuje na evropských burzách. Ty fungují podobně jako burza cenných papírů, jen se na nich obchoduje s energiemi místo akcií. Hlavním „cenotvorným místem“ pro plyn v Evropě je nizozemský trh TTF. Jeho cena slouží jako referenční bod, podle kterého se orientují ostatní plynové burzy a obchodníci v celé EU.
Pokud dojde ke komplikacím u důležitého dodavatele, například k omezení katarských dodávek kvůli napětí na Blízkém východě, obchodníci na burze okamžitě začnou za plyn platit víc. A to i tehdy, kdy ještě žádný skutečný nedostatek nenastal. Trhy totiž reagují na nejistotu a strach z toho, co by se mohlo stát – a tato „riziková přirážka“ se do cen promítá ještě dříve, než se cokoliv fyzicky stane.
Česko je téměř stoprocentně závislé na dovozu plynu, který k nám proudí přes Německo z přístavních terminálů a dalších směrů. Jsme tedy součástí jednoho velkého evropského trhu. To znamená, že když ceny plynu v Evropě vystřelí nahoru, odrazí se to i v českých nabídkách a fakturách.
Ne vždy to přijde okamžitě. Dodavatelé totiž nakupují energie s předstihem, takže pohyb na burze se do ceníků propíše s odstupem. Nové smlouvy a nové fixace ale aktuální situaci na trhu zpravidla už odrážejí.
U zákazníků, kteří mají fixovanou cenu, se tedy změna projeví až po skončení fixace. Naopak u produktů s proměnlivou nebo spotovou cenou se vývoj na trhu může do ceny promítat průběžně.
Proč zdražení plynu zdraží i elektřinu
Možná si říkáte: dobře, plyn je drahý, ale proč kvůli tomu roste i cena elektřiny? Vždyť elektřinu vyrábíme přece i z jádra, uhlí nebo větru.
Odpověď tkví v tom, jak se v Evropě stanovuje cena elektřiny na burze, tzv. merit order. Funguje to zhruba takto: v každou hodinu se do sítě zapojují nejlevnější zdroje – obnovitelné zdroje jako vítr a slunce, jaderné elektrárny, levné uhlí. Pokud ale jejich výkon nestačí pokrýt celou spotřebu, musí nastoupit další, dražší zdroje. A tím posledním, který „doplní“ zbývající poptávku, bývá velmi často plynová elektrárna.
Klíčové přitom je, že výsledná cena elektřiny na burze se neřídí průměrem všech zdrojů, ale cenou toho nejdražšího, který je zrovna potřeba. Jinými slovy: když plynová elektrárna vyrábí draze, tato vysoká cena platí v tu chvíli pro všechnu elektřinu (i pro tu z jádra nebo větru).
Výsledek? Když zdraží plyn, zdraží elektřina pro všechny. A protože elektřinu obchodujeme na společném evropském trhu, platí to i pro Česko – bez ohledu na to, z čeho ji konkrétně vyrábíme. Proto i zákazník, který plyn doma vůbec nepoužívá a topí třeba dálkovým teplem nebo elektřinou, může na faktuře pocítit zdražení, které začalo daleko na Blízkém východě.
Tři scénáře: jak moc nás to může zasáhnout
Události na Blízkém východě působí jako „šok“, který ceny plynu i elektřiny rychle vychýlil nahoru. Trhy jsou nervózní, obchodníci připlácejí za jistotu dodávek a ceny na burzách prudce kolísají.
Z dlouhodobějšího pohledu může napětí na Blízkém východě dopadnout na ceny plynu a elektřiny různě. Podle toho, jak dlouho a jak silně konflikt potrvá, jsou v zásadě tři základní scénaře.
1) Krátký šok – týdny až pár měsíců
V tomto scénáři jde o krátkou eskalaci: omezené útoky, dočasné zastavení části katarské produkce LNG nebo krátkodobé problémy v Hormuzském průlivu. Velkoobchodní cena plynu může skokově vyskočit třeba o 30 – 50 %, což ostatně na evropském trhu už nyní pozorujeme.
Po uklidnění situace a obnovení dodávek má ale trh tendenci se vracet blíž k předchozím úrovním, i když ne vždy úplně na původní cenovku.
Českým domácnostem a firmám tak krátký šok většinou přinese spíše pozvolné zdražení u nových fixací, zatímco stávající smlouvy se mění až při příštím přecenění.
2) Vleklý konflikt – několik měsíců až rok
Tady se konflikt vleče delší dobu, Katar má opakované výpadky LNG a plavba v Perském zálivu je dlouhodobě riziková. Trh si pak započítává trvale vyšší „rizikovou přirážku“ a ceny plynu v Evropě zůstávají výrazně výše, než by odpovídalo čisté nabídce a poptávce.
Výsledkem je, že energie udržují vyšší inflaci v celé eurozóně a promítá se to do nákladů firem i domácností. V Česku by to znamenalo, že nové ceníky plynu a elektřiny na rok či dva dopředu už vycházejí z dražšího velkoobchodního trhu, takže prostor pro zlevnění je minimální.
3) „Černý scénář“ – vážné omezení Hormuzu
V nejhorším scénáři dojde k částečnému uzavření nebo delšímu ochromení Hormuzského průlivu, kudy prochází velká část světových dodávek LNG a ropy. Analýzy varují, že už měsíční zastavení dopravy by mohlo evropské ceny plynu více než zdvojnásobit oproti současné úrovni (nelze vyloučit cenu 100+ EUR/MWh) a vyvolat nový energetický šok.
Evropa by v takové situaci pravděpodobně sahala po mimořádných opatřeních – navyšování dovozu z Norska a USA, úsporné kampaně, koordinace plnění zásobníků, případně další zásahy do trhu. I tak by ale dopad na ceny plynu a elektřiny v ČR byl výrazný a delší, podobně jako v době energetické krize po roce 2022.
Co z toho plyne pro vás jako spotřebitele
Ať už jde o domácnost nebo firmu, z výše uvedeného vyplývá několik praktických závěrů:
- Ceny plynu a elektřiny jsou dnes pevně svázané s tím, co se děje ve světě – geopolitika na druhém konci světa se nás přímo týká.
- Události na Blízkém východě se mohou do cen promítnout během týdnů, někdy i dnů – ale do vašich konkrétních faktur se dostanou se zpožděním, protože dodavatelé nakupují energie dopředu.
- Záleží hlavně na tom, zda máte cenu zafixovanou a kdy vám fixace končí – proto je důležité vědět, co máte ve smlouvě.
- Největší riziko přichází při dlouhodobém napětí – tehdy se vyšší ceny z trhu promítnou i do nových ceníků pro domácnosti a firmy.
- Spotřebitelé by měli aktivně přemýšlet o tom, kdy a jak sjednávají smlouvy na další období – sledovat vývoj, nečekat na poslední chvíli a myslet na geopolitická rizika při plánování nákladů.
Jak vám s tím může pomoci LP energy
V prostředí, kde ceny plynu a elektřiny ovlivňují události tisíce kilometrů daleko, dává smysl mít po boku partnera, který sleduje trh každý den. Pomůžeme vám vyhodnotit, zda je ve vaší situaci rozumnější fixace ceny, nebo zda má smysl ještě vyčkat na další vývoj trhu.
Pokud chcete zhodnotit svou současnou smlouvu na plyn či elektřinu, nechat si ji nezávazně zkontrolovat nebo hledáte strategii pro další období, kontaktujte nás e-mailem nebo telefonicky. Rádi se podíváme na vaši situaci konkrétně.
Ve světě energií dnes neexistují „vzdálené“ konflikty. Události, které se odehrávají tisíce kilometrů od nás mohou během krátké doby ovlivnit ceny na evropských burzách a s určitým zpožděním i účty českých domácností a firem.
Pro spotřebitele je proto klíčové mít přehled o své smlouvě a sledovat vývoj na trhu. Protože právě načasování může v konečném důsledku rozhodnout o tom, kolik za energie zaplatí.